Výzvy a příležitosti distanční výuky
Uzavření škol během několika hodin nás uvrhlo do složité situace. V každé škole nyní hledáme cesty, jak se vypořádat s distanční výukou, jak podpořit žáky a jejich rodiče? Úkolem ředitele školy je mimo jiné zajištění transparentní komunikace s rodiči, podpora pedagogů a jejich motivace. Text uvádí jeden z možných přístupů k distanční výuce, postupy jejího zavádění a reflexe. Možná proto je v textu více otázek než odpovědí.
Zpráva o uzavření školy pro žáky byla rychlá a nečekaná. Naštěstí jsme měli ještě možnost se následující tři dny s pedagogy ve škole sejít, diskutovat o pravidlech distanční výuky a na situaci se připravit. Úkolem vedení bylo rychle najít vhodné komunikační nástroje tak, aby byl přístup jednotlivých učitelů pokud možno jednotný a přijatelný, a co možná nejrychleji informovat všechny rodiče o jednotném postupu školy.
Z diskusí, které probíhaly zvlášť pro 1. a. 2. stupeň, vyplynulo, jakou formou budeme zadávat domácí práci, jak budeme informovat rodiče, a jak komunikovat s žáky. Během prvních dnů jsme si proto stanovili následující pravidla:
- V 1. – 3. ročníku zveřejňujeme zadání domácí práce na webu třídy (úkoly v kopii zasíláme na hromadný mail rodičů žáků).Ve 4. ročníku zveřejňujeme úkoly na webu třídy (úkoly v kopii zasíláme na hromadný mail rodičů a na mail každého žáka).
- Od 5. do 9. ročníku všichni vyučující zadávají domácí práci žákům pouze v Google Classroom (žákům přijde mailem přihlášení do virtuální učebny a pokaždé upozornění na nově zadané úkoly).
- Úkoly zadáváme pokud možno denně dle rozvrhu, na zadaný úkol vždy vyžadujeme zpětnou vazbu.
- Úkoly zadáváme jasně a srozumitelně, snažíme se žáky motivovat k plnění, nepřetěžovat a nezahlcovat, nezadáváme úkoly, které vyžadují tisk. Připravujeme různé typy úkolů.
- V době distanční výuky jsme žákům k dispozici, odpovídáme na dotazy žáků a rodičů k zadanému učivu.
- Rodiče žáků, kteří se nepřihlásili do Google Classroom, nebo nereagují na e-mail, ihned kontaktuje třídní učitel.
- Odkazy na zajímavé portály, náměty k výuce sdílíme v interním prostředí na Google disku, vzájemně se inspirujeme.
Nastavená pravidla rozhodně nebyla úplná a vyčerpávající, ale více jsme v danou chvíli připravit nedokázali.
Určitou výhodou pro rychlou komunikaci s žáky bylo, že všichni naši žáci mají od 4. ročníku (v rámci předmětu Informatika) zavedeny své školní emailové adresy a nebyl problém je oslovit hromadným mailem. Výhodou byla i možnost jednoduše informovat rodiče žáků prostřednictvím tzv. Newsletterů, které jsou často využívaným informačním nástrojem. Prostřednictvím newsletteru, na webu a facebooku školy jsme uveřejnili pravidla komunikace a přání směrem k žákům a rodičům.
Žákům jsme předali následující doporučení:
- Ráno si prostuduj denní úkoly a rozplánuj si, kdy je budeš plnit.
- Školní práci se věnuj denně.
- Pečlivě čti zadání úkolů, dodržuj zadané termíny odevzdání.
- Pokud neporozumíš zadání, máš doplňující otázky, technické problémy, napiš ze svého školního e-mailu zprávu svému třídnímu učiteli nebo vyučujícímu daného předmětu.
Rodiče žáků jsme požádali o spolupráci:
- Prosím ověřte, zda vaše dítě získalo podklady ke svému učení, a ví, co má dělat.
- Během týdne prosím kontrolujte, zda dítě průběžně plní zadané úkoly.
- K zodpovězení případných dotazů a odborným konzultacím v rámci vyučovaných předmětů jsou všichni učitelé k dispozici na svých emailech.
Důležitou podmínkou pro úspěšné zadávání domácí práce učiteli a zvládnutí technických obtíží bylo uspořádání dvou interních kurzů pro pedagogy: práce v Google Classroom a tvorba výukových videí prostřednictvím Power Pointu.
Od následujícího týdne už učitelé pracovali formou Home Office. Začali zadávat domácí práci dle interních pravidel jednotně, komunikovali s rodiči a učili se online nástroje využívat. Abychom od kolegů získali zpětnou vazbu, po týdnu distanční výuky jsme zorganizovali setkání na dálku. Využili jsme Google Meet, a ačkoliv někteří učitelé byli účastni video konference poprvé, díky videonávodu se dokázali připojit a diskutovat. Cílem setkání bylo vyzkoušet možnost komunikovat prostřednictvím počítače mezi sebou, připravit se na tuto komunikaci s žáky a zjistit zpětnou vazbu na nastavená pravidla. Proto jsme na první setkání připravili pro učitele otázky a vyzvali každého k přípravě odpovědí. Schůzky jsme zorganizovali zvlášť pro 1. a 2. stupeň. Učitelé postupně odpovídali na otázky:
- Jak se máte, jak vám můžeme v On-line výuce pomoci?
- Jak vyhovují nastavená pravidla výuky na dálku dětem, rodičům i vám? Co je třeba nastavit jinak?
- Jaký nejzajímavější úkol jste zadali?
- Jaké využíváte zajímavé odkazy, online nástroje? Co se vám osvědčilo? Co doporučíte?
- Jakou formou úkoly vyhodnocujete a jak dáváte zpětnou vazbu žákům na plnění úkolů?
- Máte ve třídě žáky, kteří nereagují, neplní úkoly? Jak to řešíte?
Z odpovědí jsme získali od všech důležitou zpětnou vazbu, individuálně jsme pak řešili příp. nedostatky v práci jednotlivců. S učiteli jsme se domluvili na pravidelném setkávání jedenkrát týdně, abychom se vzájemně informovali, inspirovali a motivovali. V následujícím týdnu byla struktura předem zaslaných otázek následující:
- Jaké výukové video nebo komentovanou video prezentaci jsi pro žáky natočil?
- Už ses se svými žáky setkal „naživo“ pomocí videokonference, např. přes Google Meet?
- Zadal jsi nějakou práci, při které žáci museli spolu na dálku spolupracovat (třeba ve skupinkách), aby mohli zadání splnit?
- Poskytl jsi žákům v zadání úloh možnost výběru toho, co mají splnit (např. gradovanou úlohu)?
- Jakou formou ses ptal žáků i rodičů na zpětnou vazbu na způsob výuky „na dálku“, např. prostřednictvím dotazníku, rozhovoru, apod.? Pokud ano, tak jaké jsou výsledky tvého šetření?
- Jakým způsoby dáváš žákům zpětnou vazbu na jejich výkon? Hodnotíš odevzdané práce žáků, a pokud ano, tak jakým způsobem? Jak řešíš žáky, kteří ti úlohy neodevzdávají v termínu nebo vůbec?
- Je podle tebe funkční zpětnou vazbou od žáků tvorba myšlenkové mapy toho, co se konkrétně za uplynulý týden ve vyučování „na dálku“ naučili?
Výsledkem setkání bylo mnoho vzájemné inspirace k vedení výuky i úprava nastavených pravidel (dávání zpětné vazby žákům, využití týdenních plánů a portfolií, diskuse o formách získání zpětných vazeb od rodičů, využívání nástrojů podpory atp.,). Zároveň se podařilo posunout kolegy v přemýšlení o dalších možnostech distanční výuky, v dalším týdnu jsme s kolegy diskutovali nad tématy zodpovědnosti žáků za jejich učení, přípravy deváťáků na přijímací zkoušky a smyslu hodnocení distanční výuky. Změny, které z diskusí vyplynuly, jsme zaváděli vždy po dohodě se všemi vyučujícími, abychom zachovali transparentnost a měli ve všech třídách k výuce pokud možno jednotný přístup.
Dalším krokem podpory kolegů je organizování motivačních rozhovorů na dálku v triádě (ředitel, zástupce a učitel), příp. vedení školy se dvěma učiteli v ročníku. Cílem těchto rozhovorů je opět podpora ze strany vedení a získání zpětné vazby na učení a vyhodnocení rozvojových cílů učitele. V řízeném rozhovoru využíváme například otázky: Co je pro vás důležité sdílet s vedením školy než s kýmkoli jiným? Za co se oceníte ve vaší OnLine výuce? Na čem poznáte, že se žáci opravdu učí? Jakými formami dáváte dětem zpětnou vazbu na jejich učení? Součástí řízeného rozhovoru je i diskuse nad plánem profesního rozvoje učitele.
V průběhu druhého týdne po uzavření školy jsme stejnou formou kontaktovali i vychovatelky a asistentky, abychom se dozvěděli, jak spolupracují s učiteli i mezi sebou a inspirovali je v hledání nástrojů komunikace se žáky. Z této diskuse vznikl mimo jiné námět na odpolední video hovory ve školním klubu a družině, které se s úspěchem realizují. Podporu učitelům dává i speciální pedagožka školy, která na základě podnětů třídních učitelů komunikuje s žáky i rodiči, kteří potřebují více podpory.
Je skvělé, že se v učitelských a ředitelských „bublinách“ podporujeme, sdílíme, inspirujeme. Důležitá je i úloha MŠMT a jeho snaha o podporu učitelů, rodičů i žáků, stejně jako rychlá podpora z projektů, vzdělávacích institucí a portálů. Zásadním úkolem ředitele školy je v období distanční výuky motivovat, podporovat, dávat víc než kdy jindy učitelům pocítit důvěru a oceňovat jejich úsilí. Pro většinu učitelů je tato situace nová a jak se ukazuje mnohem víc náročná než standardní výuka. Stejně tak je zřejmé, že citelně chybí systémová podpora vedení škol. Těším se na dobu, kdy každý ředitel bude mít možnost obrátit se s důvěrou na svého mentora nebo kouče.
Z každé náročné situace a krize může vzejít hodně příležitostí a to zdaleka ne jen v rozvoji digitálních kompetencí pedagogů. Distanční výuka může pomoci učitelům lépe vnímat potřebu přenášet odpovědnost za učení na žáky a podněcovat je k využívání různých online zdrojů učení. Velkou příležitostí může být změna posílit individuální přístup ke každému žákovi a povzbudit jeho touhu po vědění a zodpovědnost za učení. Ukazuje se důležitost kompetencí potřebných pro současný život. A je tu hodně dalších témat a otázek, například: Co je důležité učit? Jaká je opravdu role školy a učitelů? Jaký smysl má hodnocení žáků? Kdy a v jakých situacích se žáci opravdu učí? Jak můžeme vést žáky k zodpovědnosti za jejich učení? Jaké metody práce mají význam a kdy je učitel pro žáky opravdu nenahraditelný? Jistě i vás napadají další otázky. Přál bych si, abychom měli příležitost a vůli hledat na ně odpovědi i po návratu do škol.
Mgr. Pavel Škramlík